Pravidla pro rozúčtování nákladů na správu domu a pozemku a pravidla pro rozúčtování služeb spojených s užíváním bytových či nebytových jednotek

Rozdělení předepisovaných záloh:

  1. Náklady na správu domu a pozemku (NOZ § 1180, odstavec 1) - dlouhodobá záloha
  2. Náklady na správu domu a pozemku (NOZ § 1180, odstavec 1) - krátkodobá záloha
  3. Náklady na správu domu a pozemku spojené s vlastní správní činností (NOZ § 1180, odstavec 2) - krátkodobá záloha;
  4. Náklady spojené s užíváním bytové či nebytové jednotky

Veškerá pravidla vycházejí z platných předpisů ke dni jejich schválení. V případě, že v budoucnu budou příslušné předpisy změněny, mění se v přiměřeném rozsahu i tato pravidla.

  1. Náklady na správu domu a pozemku - dlouhodobá záloha
  2.  „Fond oprav“ - dlouhodobá záloha
  3. do nákladů zúčtovacího období se zahrnou náklady spojené s modernizací či dovybavením domu a náklady na rozsáhlejší opravy
  4. fond oprav se nevypořádává s vlastníky (a to ani při změně vlastníka), není předmětem finančního vyrovnání
  5. zůstatek fondu oprav se převádí do následujícího roku
  6. Náklady na správu domu a pozemku - krátkodobá záloha
  7. Režie - provozní“
  8. do nákladu zúčtovacího období se zahrnou provozní náklady, běžná údržba a drobné opravy, provozní revize, pojištění domu a pojištění odpovědnosti za škodu z titulu vlastnictví nemovitosti a další provozní či režijní náklady společenství
  9. náklad se rozúčtovává s vlastníky dle spoluvlastnického podílu jednotlivých jednotek a délky vlastnictví jednotky v zúčtovacím období a je předmětem finančního vyrovnání
  10. Náklady na správu domu a pozemku spojené s vlastní správní činností – krátkodobá záloha
  11. „Režie - správní“
  12. do nákladu zúčtovacího období se zahrnou správní náklady, bankovní poplatky, poplatky SIPO, poštovné, odměny statutárních a kontrolních orgánů společenství, havarijní služba, deratizace, správní poplatky, náklady na činnost správce domu, vedení personální a mzdové agendy, zpracování a předložení daňových přiznání, náklady na odečty a rozúčtování tepla a vody, náklady na pořízení majetku sloužícího pro činnost společenství (například počítač včetně softwarového vybavení a jeho odpisy), náklady kanceláře výboru společenství (například vybavení, kancelářské potřeby, spotřeba elektřiny, je-li samostatně měřena, poštovné), právní služby, notář, daňový poradce a další správní náklady společenství
  13. náklad se rozúčtovává s vlastníky dle počtu evidovaných jednotek a délky vlastnictví jednotky v zúčtovacím období a je předmětem finančního vyrovnání
  14. Náklady spojené s užíváním bytové či nebytové jednotky

Veškeré níže uvedené náklady jsou předmětem finančního vyrovnání mezi vlastníkem a společenstvím.

  1. „Teplo“
  2. Rozúčtování nákladů na vytápění je stanoveno zvláštním právním předpisem.
  3. V případě, že teplo určené pro ohřev teplé vody nemá samostatné měření, rozdělí se celkový náklad na teplo v poměru 60% na vytápění domu a 40% na ohřev teplé vody.
  4. Celkový náklad na teplo pro vytápění domu se rozdělí na dvě složky, a to 40 % na základní složku a 60 % na složku spotřební.
  5. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
  6. Spotřební složka je rozdělena mezi příjemce služeb:
  7. v případě, že jsou instalována zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění (dále jen „IRTN“), úměrně výši náměrů na IRTN, který je umístěn na topném tělese v jednotce, s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou; pravidelné odečty jsou prováděny jednou ročně pověřenou firmou,
  8. v případě, že jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii na vstupu do jednotek, úměrně výši náměrů těchto měřidel, s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou; pravidelné odečty jsou prováděny jednou ročně pověřenou firmou,
  9. v případě, že nejsou instalovány IRTN nebo měřidla podle zákona o metrologii, podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
  10. Při změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období, poskytovatel služeb rozdělí:
  11. základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb
  12. v případě, že nejsou instalovány IRTN nebo měřidla podle zákona o metrologii nebo nejsou-li známy odečty naměřených hodnot, spotřební složku nákladů na vytápění podle dlouhodobých měsíčních průměrů klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny, a to takto:

Měsíc

%

měsíc

%

měsíc

%

měsíc

%

Leden

19

Duben

9

Červenec

0

Říjen

8

Únor

16

Květen

2

Srpen

0

Listopad

14

Březen

14

Červen

0

Září

1

Prosinec

17

 

  1. spotřební složku nákladů na vytápění v poměru součtů zjištěných přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo IRTN; za tímto účelem se při změně příjemce služeb provádí mimořádný odečet měřidel; pokud to není technicky možné (u odpařovacích IRTN), roční náměr se rozdělí podle dlouhodobých měsíčních průměrů klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny podle tabulky u písmene b)
  2. V případě poruchy IRTN či měřidla podle zákona o metrologii nezaviněné příjemce služeb bude spotřební složka tepla za dobu poruchy stanovena podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období. Není-li srovnatelné období, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb stanoví spotřební složku za dobu poruchy dle náměrů z měřeného období s ohledem na počet dnů a klimatickou náročnost. Není-li srovnatelné období ani žádné funkční IRTN či měřidlo podle zákona o metrologii, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb stanoví spotřební složku za dobu poruchy ve výši průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.
  3. V případě, že příjemce služeb neumožní instalaci IRTN či měřidla podle zákona o metrologii postupuje se při výpočtu spotřební složky na vytápění podle vzorce uvedeného ve zvláštním právním předpisu.
  4. Neumožní-li příjemce služeb instalaci IRTN či měřidla podle zákona o metrologii, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.
  5. Pokud IRTN nebo měřidla podle zákona o metrologii nemohla být u příjemce služeb instalována z prokazatelných technických důvodů, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb v daném zúčtovacím období stanoví spotřební složku ve výši průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Spotřební složka nákladů u tohoto příjemce služeb je pak násobkem průměrné hodnoty spotřební složky a započitatelné podlahové plochy.
  6. Při obnovení odečtu měřidel podle zákona o metrologii nebo IRTN se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřidla podle zákona o metrologii nebo IRTN spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 6 a 7. U těch měřidel podle zákona o metrologii nebo IRTN, u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
  7. Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo IRTN v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo IRTN. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto:
  8. hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
  9. upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
  10. takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
  11. Náklady spojené s výměnou IRTN nebo měřidel podle zákona o metrologii budou hrazeny z fondu oprav společenství.
  12. „Teplá voda“
  13. Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody je stanoveno zvláštním právním předpisem.
  14. Náklady pro přípravu teplé vody se rozdělí:
  15. na náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody
  16. na náklady na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody
  17. Celkový náklad na teplo spotřebované na poskytování teplé vody se rozdělí na dvě složky, a to 30 % na základní složku a 70 % na složku spotřební.
  18. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

b)   Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Pravidelné odečty jsou prováděny jednou ročně pověřenou firmou.

  1. Celkové náklady na spotřebovanou vodu k poskytování teplé vody rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů na teplou vodu u příjemců služeb. Pravidelné odečty jsou prováděny jednou ročně pověřenou firmou.
  2. Při změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období, poskytovatel služeb rozdělí:
  3. základní složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb,
  4. spotřební složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů na teplou vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb; za tímto účelem se při změně vlastníka jednotky provádí mimořádný odečet; v případě neprovedení mimořádného odečtu a při nedostupnosti předávacího protokolu podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak,
  5. náklady na spotřebovanou vodu v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů na teplou vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb; za tímto účelem se při změně příjemce služeb provádí mimořádný odečet měřidel; v případě neprovedení mimořádného odečtu a při nedostupnosti předávacího protokolu podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak.
  6. Při poruše instalovaného vodoměru stanoví poskytovatel služeb spotřební složku za dobu poruchy podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období. Není-li srovnatelné období, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb stanoví spotřební složku za dobu poruchy dle náměrů z měřeného období s ohledem na počet dnů nefunkčnosti instalovaného vodoměru. Není-li srovnatelné období ani náměr z měřeného období, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb stanoví spotřební složku za dobu poruchy ve výši průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. V případě, že příjemce služeb zjistí nefunkčnost instalovaného vodoměru, je povinen toto zjištění bezprostředně ohlásit výboru společenství, který zjedná nápravu.
  7. V případě, že příjemce služeb má pochybnosti o správné funkčnosti instalovaného vodoměru, může písemně požádat výbor společenství o jeho přezkoušení. Pokud se prokáže nesprávná funkčnost instalovaného vodoměru, náklady s přezkoušením hradí společenství a rozúčtování spotřebních složek nákladů za teplou vodu bude provedeno podle odstavce 6. Pokud se však prokáže správná funkčnost instalovaného vodoměru, náklady spojené s přezkoušením hradí příjemce služeb a rozúčtování spotřebních složek TUV bude provedeno podle údajů instalovaného vodoměru v jednotce.
  8. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé vody rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
  9. V případě, že příjemce služeb neumožní instalaci vodoměrů, postupuje se při výpočtu spotřební složky podle vzorce uvedeného ve zvláštním právním předpisu.
  10. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.
  11. Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 9 a 10.
  12. Úřední ověření vodoměrů na teplou vodu instalovaných po 1. 1. 2012 v jednotkách je stanoveno zvláštním právním předpisem po 5 letech. Náklady spojené s výměnou vodoměru budou hrazeny z fondu oprav společenství. Instalované vodoměry musí být v celé zúčtovací jednotce shodných technických parametrů a instalace musí být provedena v souladu s platnou normou.
  13. „Voda“ (SV)
  14. Náklady za dodávku studené vody a odvádění odpadních vod (dále jen „SV“) za zúčtovací jednotku, kde jsou instalovány poměrové vodoměry v jednotkách, rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů pro SV u příjemců služeb. Pravidelné odečty jsou prováděny jednou ročně pověřenou firmou.
  15. Při změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období budou náklady na SV rozděleny v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů na SV, které připadají na původního a nového příjemce služeb. Za tímto účelem se při změně příjemce služeb provádí mimořádný odečet měřidel. V případě neprovedení mimořádného odečtu a při nedostupnosti předávacího protokolu podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak.
  16. Při poruše instalovaného vodoměru stanoví poskytovatel služeb náklad za dobu poruchy podle údajů dvou srovnatelných zúčtovacích období. Není-li srovnatelné období, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb stanoví náklad za dobu poruchy dle náměrů z měřeného období s ohledem na počet dnů nefunkčnosti instalovaného vodoměru. Není-li srovnatelné období ani náměr z měřeného období, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb stanoví náklad za dobu poruchy ve výši průměrné hodnoty nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky. V případě, že příjemce služeb zjistí nefunkčnost instalovaného vodoměru, je povinen toto zjištění bezprostředně ohlásit výboru společenství, který zjedná nápravu.
  17. V případě, že příjemce služeb má pochybnosti o správné funkčnosti poměrového vodoměru na SV, může písemně požádat výbor společenství o jeho přezkoušení. Pokud se prokáže nesprávná funkčnost vodoměru SV, náklady s přezkoušením hradí společenství a rozúčtování nákladů za SV bude provedeno podle odstavce 3 tohoto článku. Pokud se však prokáže správná funkčnost poměrového vodoměru SV, náklady spojené s přezkoušením hradí příjemce služeb a rozúčtování nákladů za SV je provedeno podle údajů poměrového vodoměru SV.
  18. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na SV nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb náklad trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.
  19. Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 5.
  20. Úřední ověření vodoměrů na SV instalovaných po 1. 1. 2012 je stanoveno zvláštním právním předpisem po 5 letech. Náklady spojené s výměnou poměrového vodoměru SV v jednotce budou hrazeny z fondu oprav společenství. Instalované poměrové vodoměry SV musí být v zúčtovací jednotce shodných technických parametrů a instalované v souladu s platnou normou.
  21. „Úklid“
  22. do celkového nákladu se zahrnou náklady za běžný úklid i mimořádný úklid společných prostor domu, vyklizení společných prostor od velkoobjemového odpadu, úklid venkovních komunikací, úklid sněhu a zajištění schůdnosti komunikací
  23. náklad se rozúčtovává s příjemci služeb dle spoluvlastnického podílu jednotlivých jednotek a délky vlastnictví jednotky v zúčtovacím období
  24. „Elektřina“
  25. do celkového nákladu se zahrnou náklady na elektrickou energii ve společných prostorách domu.
  26. náklad se rozúčtovává s příjemci služeb dle spoluvlastnického podílu jednotlivých jednotek a délky vlastnictví jednotky v zúčtovacím období
  27. „Výtah
  28. do celkového nákladu se zahrnou náklady na elektrickou energii, náklady za servis (paušál), běžné opravy,  údržbu výtahu a náklady na vyproštění z výtahu

·       náklad se rozúčtovává s vlastníky všech jednotek.

  • náklad se rozúčtovává s příjemci služeb dle spoluvlastnického podílu jednotlivých jednotek a délky vlastnictví jednotky v zúčtovacím období.
  • „Odpad“
  • do celkového nákladu pro bytové jednotky se zahrnou náklady za odvoz komunálního odpadu, úklid kontejnerových stání, zanášení odpadových nádob, případně za přistavení velkoobjemového kontejneru
  • náklad se rozúčtovává s příjemci služeb dle počtu osob rozhodných pro rozúčtování a délky vlastnictví jednotky v zúčtovacím období
  • u nebytových prostor řeší náklady na odpad individuálně vlastník jednotky v souladu se zákonem o odpadech v platném znění
  • „STA“ (společná televizní anténa)

·       do celkového nákladu se zahrnou všechny náklady na zajištění základní dodávky televizního signálu do jednotek (nejedná se o kabelovou televizi)

·       náklad se rozúčtovává s příjemci služeb dle počtu evidovaných jednotek a délky vlastnictví jednotky v zúčtovacím období

 

Zpět